esc
1 Mojžíšova 8 Bible Kralická 1613
A fresh olive branch afloat on water grown calm, the sky clearing above.

1 Mojžíšova 8

Bible Kralická 1613 · 22 veršů

  1. 1 Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody.
  2. 2 A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe.
  3. 3 I navrátily se vody se svrchku země, odcházejíce zase, a opadly vody po stu a padesáti dnech,
  4. 4 Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.
  5. 5 Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor.
  6. 6 I stalo se po čtyřidcíti dnech, otevřev Noé okno v korábu, kteréž byl udělal,
  7. 7 Vypustil krkavce. Kterýžto vyletuje zase se vracoval, dokudž nevyschly vody na zemi.
  8. 8 Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země.
  9. 9 Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu.
  10. 10 A počekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici z korábu.
  11. 11 I přiletěla k němu holubice k večerou, a aj, list olivový utržený v ústech jejích. Tedy poznal Noé, že opadly vody se svrchku země.
  12. 12 I čekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici, kterážto nevrátila se k němu více.
  13. 13 I stalo se šestistého prvního léta, v první den měsíce prvního, že vyschly vody na zemi. I odjal Noé přikrytí korábu a uzřel, ano již oschl svrchek země.
  14. 14 Druhého pak měsíce, v dvadcátý sedmý den téhož měsíce oschla země.
  15. 15 I mluvil Bůh k Noé, řka:
  16. 16 Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou.
  17. 17 Všecky živočichy, kteříž jsou s tebou ze všelikého těla, tak z ptactva jako z hovad a všelikého zeměplazu, kterýž se hýbe na zemi, vyveď s sebou; ať se v hojnosti rozplozují na zemi, a rostou a množí se na zemi.
  18. 18 I vyšel Noé a synové jeho, i žena jeho a ženy synů jeho s ním;
  19. 19 Každý živočich, každý zeměplaza všecko ptactvo, všecko, což se hýbe na zemi, po pokoleních svých vyšlo z korábu.
  20. 20 Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři.
  21. 21 I zachutnal Hospodin vůni tu příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil.
  22. 22 Nýbrž dokavadž země trvati bude, setí a žeň, studeno i horko, léto a zima, den také a noc nepřestanou.

Podáváno přesně tak, jak bylo vydáno. Public domain.

Porozumět tomuto verši

Čteno nahlas

Čteno nahlas v jiném vydání

Zatím čte jeden hlas a čte vydání World English Bible Classic. Tato kapitola je nahraná tam; toto vydání ne.

Číst tuto kapitolu v onom vydání

Vyloženo

Porozumět této kapitole

God remembers Noah, a wind passes over, the waters go down, and the vessel rests. A raven is sent, then a dove three times. They come out, and an altar is built.

Jazykem těchto výkladů je angličtina. Odkazy je otevřou tam.

Číst výklad

V jiných jazycích