Lukáš 13
- 1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
- 2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
- 3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
- 4 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
- 5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
- 6 Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
- 7 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
- 8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
- 9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
- 10 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
- 11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
- 12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
- 13 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
- 14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
- 15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
- 16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
- 17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
- 18 I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
- 19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
- 20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
- 21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
- 22 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
- 23 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
- 24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
- 25 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
- 26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
- 27 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
- 28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
- 29 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
- 30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
- 31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
- 32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
- 33 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
- 34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
- 35 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
Podáváno přesně tak, jak bylo vydáno. Public domain.
Čteno nahlas
Čteno nahlas v jiném vydání
Zatím čte jeden hlas a čte vydání World English Bible Classic. Tato kapitola je nahraná tam; toto vydání ne.
Číst tuto kapitolu v onom vydáníVyloženo
Porozumět této kapitole
People bring Jesus a piece of news about a massacre, and he refuses to read it the way they expect. He tells a story about a fig tree given one more year. He straightens a woman who has been bent double for eighteen years, on a Sabbath, and the man in charge of the synagogue objects. He compares the Kingdom to a mustard seed and to yeast, warns that the door is narrow, is told Herod wants him dead, and ends by speaking to the city he is walking towards as if it were a person.
Jazykem těchto výkladů je angličtina. Odkazy je otevřou tam.
Číst výkladV jiných jazycích
- Louis Segond 1910 · francouzština
- Sainte Bible libre pour le monde · francouzština
- World English Bible Classic · angličtina
- Santa Biblia — Reina Valera 1909 · španělština
- Riveduta Bibbia 1927 · italština
- Lutherbibel 1912 · němčina
- Bíblia Portuguesa Mundial · portugalština
- De Heilige Schrift, Petrus Canisiusvertaling, 1939 · nizozemština
- Biblia Traducerea Fidela · rumunština
- Kinh Thánh · vietnamština
- La Biblia en Español Sencillo · španělština
- Święta Biblia · polština
- Біблія в пер. П.Куліша та І.Пулюя, 1905 · ukrajinština
- Sveto Pismo ili Biblija · srbština
- 新标点和合本 · čínština, zjednodušené písmo
- 新標點和合本 · čínština, tradiční písmo
- الكتاب المقدس باللغة العربية، فان دايك · arabština
- Bib La · haitská kreolština
- Синодальный перевод · ruština