Žalmy 55

Bible Kralická 1613 · 24 veršů

1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.
2 Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
3 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
4 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
5 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
6 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
7 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
8 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.
9 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
10 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
11 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
12 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
13 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
14 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
15 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
16 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.
17 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
18 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
19 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
20 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
21 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
22 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
23 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
24 Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.