Žalmy 140

Bible Kralická 1613 · 14 veršů

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
2 Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
3 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
4 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.
5 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
6 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.
7 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
8 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
9 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.
10 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
11 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
12 Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
13 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.
14 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.