esc

Žalmy 102

Bible Kralická 1613 · 29 veršů

  1. 1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
  2. 2 Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
  3. 3 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
  4. 4 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
  5. 5 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
  6. 6 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
  7. 7 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
  8. 8 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
  9. 9 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
  10. 10 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
  11. 11 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
  12. 12 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
  13. 13 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
  14. 14 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
  15. 15 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
  16. 16 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
  17. 17 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
  18. 18 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
  19. 19 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
  20. 20 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
  21. 21 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
  22. 22 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
  23. 23 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
  24. 24 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
  25. 25 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
  26. 26 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
  27. 27 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
  28. 28 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
  29. 29 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.

Podáváno přesně tak, jak bylo vydáno. Public domain.

Čteno nahlas

Čteno nahlas v jiném vydání

Zatím čte jeden hlas a čte vydání World English Bible Classic. Tato kapitola je nahraná tam; toto vydání ne.

Číst tuto kapitolu v onom vydání

V jiných jazycích