esc

Přísloví 26

Bible Kralická 1613 · 28 veršů

  1. 1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
  2. 2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
  3. 3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
  4. 4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
  5. 5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
  6. 6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
  7. 7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
  8. 8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
  9. 9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
  10. 10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
  11. 11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
  12. 12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
  13. 13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
  14. 14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
  15. 15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
  16. 16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
  17. 17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
  18. 18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
  19. 19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
  20. 20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
  21. 21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
  22. 22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
  23. 23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
  24. 24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
  25. 25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
  26. 26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
  27. 27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
  28. 28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.

Podáváno přesně tak, jak bylo vydáno. Public domain.

Čteno nahlas

Čteno nahlas v jiném vydání

Zatím čte jeden hlas a čte vydání World English Bible Classic. Tato kapitola je nahraná tam; toto vydání ne.

Číst tuto kapitolu v onom vydání

V jiných jazycích