A garland of olive leaves and a fine gold chain lying on a plain wooden table beside a clay lamp.

Přísloví 1

Bible Kralická 1613 · 33 veršů

1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.