esc
Lukáš 20 Bible Kralická 1613
Rows of old vine stocks on a dry terraced slope, low stone terrace walls holding the soil.

Lukáš 20

Bible Kralická 1613 · 47 veršů

  1. 1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
  2. 2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
  3. 3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
  4. 4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
  5. 5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
  6. 6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
  7. 7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
  8. 8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
  9. 9 I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
  10. 10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
  11. 11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
  12. 12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
  13. 13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
  14. 14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
  15. 15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
  16. 16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
  17. 17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
  18. 18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
  19. 19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
  20. 20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
  21. 21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
  22. 22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
  23. 23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
  24. 24 Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
  25. 25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
  26. 26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
  27. 27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
  28. 28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
  29. 29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
  30. 30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
  31. 31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
  32. 32 Nejposléze po všech umřela i žena.
  33. 33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
  34. 34 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
  35. 35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
  36. 36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
  37. 37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
  38. 38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
  39. 39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
  40. 40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
  41. 41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
  42. 42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
  43. 43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
  44. 44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
  45. 45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
  46. 46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
  47. 47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.

Podáváno přesně tak, jak bylo vydáno. Public domain.

Porozumět tomuto verši

Čteno nahlas

Čteno nahlas v jiném vydání

Zatím čte jeden hlas a čte vydání World English Bible Classic. Tato kapitola je nahraná tam; toto vydání ne.

Číst tuto kapitolu v onom vydání

Vyloženo

Porozumět této kapitole

A day of questions in the temple, all of them traps. The authorities ask where his authority comes from and he asks them one back that they cannot answer. He tells a story about tenants who kill the owner's son. Spies ask whether it is lawful to pay Caesar's tax. Sadducees, who do not believe in resurrection, ask about a woman married to seven brothers. Then he asks a question of his own about the Christ and David, and nobody dares ask him anything else.

Jazykem těchto výkladů je angličtina. Odkazy je otevřou tam.

Číst výklad

V jiných jazycích