Jóel 2
- 1 Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest,
- 2 Den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty, jako záře jitřní rozprostřená po horách: Lid mnohý a silný, jemuž rovného nebylo od věků, aniž po něm kdy bude až do let národů i pronárodů.
- 3 Před tváří jeho oheň zžírati bude, a za ním plamen plápolati; před ním země tato jako zahrada Eden, ale po něm bude poušť přehrozná, a aniž bude, což by ušlo před ním.
- 4 Způsob jeho bude jako způsob koní, a jako jízdní, tak poběhnou.
- 5 Jako s hřmotem vozů po vrších hor skákati budou, jako hluk plamene ohně zžírajícího strniště, jako lid silný zšikovaný k bitvě.
- 6 Tváři jeho děsiti se budou lidé, všecky tváře zčernají jako hrnec.
- 7 Jako rekové poběhnou, jako muži váleční vstoupí na zed, a jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí z stezek svých.
- 8 Jeden druhého nebude tlačiti, každý silnicí svou půjde, a byť i na meč upadli, nebudou raněni.
- 9 Po městě těkati budou, po zdech běhati, na domy vstupovati, a okny polezou jako zloděj.
- 10 Před tváří jeho třásti se bude země, pohnou se nebesa, slunce i měsíc se zatmí, a hvězdy potratí blesk svůj.
- 11 Hospodin pak sám vydá hlas svůj před vojskem svým, proto že velmi veliký bude tábor jeho, proto že silný ten, kdož vykoná slovo jeho. (Nebo veliký bude den Hospodinův a hrozný náramně), i kdož jej bude moci snésti?
- 12 A protož ještě nyní dí Hospodin: Obraťte se ke mně samému celým srdcem svým, a to s postem a s pláčem i s kvílením.
- 13 A roztrhněte srdce vaše, a ne roucha vaše, a navraťte se k Hospodinu Bohu vašemu; neboť jest on milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituje zlého.
- 14 Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti, a nezůstaví-li po něm požehnání, oběti suché a mokré Hospodinu Bohu vašemu.
- 15 Trubte trubou na Sionu, uložte půst, svolejte shromáždění.
- 16 Shromažďte lid, posvěťte shromáždění, shromažďte starce, shromažďte maličké i ty, jenž prsí požívají; nechť vyjde ženich z pokojíka svého a nevěsta z schrany své.
- 17 Kněží, služebníci Hospodinovi, ať plačí mezi síňcí a oltářem, a řeknou: Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?
- 18 I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým.
- 19 A ohlásí se Hospodin, a řekne lidu svému: Aj, já pošli vám obilé, mest a olej, i budete jím nasyceni, aniž vás vydám více v pohanění mezi pohany.
- 20 Nebo půlnoční vojsko vzdálím od vás, a zaženu je do země vyprahlé a pusté, přední houf jeho k moři východnímu, konec pak jeho k moři nejdalšímu; i vzejde z něho smrad a puch, jakžkoli sobě mocně počíná.
- 21 Neboj se země, plésej a vesel se; neboť mocně dělati bude Hospodin dílo své.
- 22 Nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.
- 23 I vy, synové Sionští, plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem; nebo vám dá déšť příhodný, a sešle vám déšť hojný, podzimní i jarní, v čas.
- 24 I budou naplněny stodoly obilím, a oplývati budou presové mstem a olejem.
- 25 A tak nahradím vám léta, kteráž sežraly kobylky, brouci, chroustové a housenky, vojsko mé veliké, kteréž jsem posílal na vás.
- 26 Budete zajisté míti co jísti, a nasyceni jsouce, chváliti budete jméno Hospodina Boha svého, kterýž učinil s vámi divné věci, aniž zahanben bude lid můj na věky.
- 27 A poznáte, že já jsem u prostřed Izraele, a že já Hospodin jsem Bohem vaším, a že není žádného jiného; neboť nebude zahanben lid můj na věky.
- 28 I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou.
- 29 Nýbrž i na služebníky a na služebnice v těch dnech vyleji Ducha svého,
- 30 A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheň a sloupy dymové.
- 31 Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný,
- 32 A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin.
Podáváno přesně tak, jak bylo vydáno. Public domain.
Čteno nahlas
Čteno nahlas v jiném vydání
Zatím čte jeden hlas a čte vydání World English Bible Classic. Tato kapitola je nahraná tam; toto vydání ne.
Číst tuto kapitolu v onom vydáníV jiných jazycích
- Louis Segond 1910 · francouzština
- Sainte Bible libre pour le monde · francouzština
- World English Bible Classic · angličtina
- Santa Biblia — Reina Valera 1909 · španělština
- Riveduta Bibbia 1927 · italština
- Lutherbibel 1912 · němčina
- Bíblia Portuguesa Mundial · portugalština
- De Heilige Schrift, Petrus Canisiusvertaling, 1939 · nizozemština
- Biblia Traducerea Fidela · rumunština
- Kinh Thánh · vietnamština
- La Biblia en Español Sencillo · španělština
- Święta Biblia · polština
- Біблія в пер. П.Куліша та І.Пулюя, 1905 · ukrajinština
- Sveto Pismo ili Biblija · srbština
- 新标点和合本 · čínština, zjednodušené písmo
- 新標點和合本 · čínština, tradiční písmo
- الكتاب المقدس باللغة العربية، فان دايك · arabština
- Bib La · haitská kreolština
- Синодальный перевод · ruština